Co všechno zkoušíme jako pravěcí lidé
Bydlení
Na táborech přespáváme a bydlíme ve stanech stavěných po pravěkém vzoru - v Zubřících.
Vypadají jako teepee, ale jsou vlastně uplně jiné. Uvnitř je místo akorát pro čtyři lidi,
uvnitř je také ohniště, a když se v něm zatopí, ze stanu stoupají dva proudy dýmu,
které vypadají jako rohy zubra.
Oheň
Ne, ne, žádné sirky a zapalovače. Jen křesadlo, pazourek a trocha troudu. Případně dřívko a luk, ale to je strašná
fuška a nikdo z nás to pořádně neumí.
Keramika
V něčem se vařit musí, ale tehnologie výroby je pravěká - ruční, protoře hrnčířský kruh
v pravěku ještě neměli. Při vytváření jde hlavně o cvik, hlavní kámen úrazu je vypalování.
Pokud totiž nechceme keramiklu masňácky vypalovat v elektrické peci, zbývá už jenom
ohniště a to je pokaždé loterie - může vydržet všechno, nemusí vydržet nic.
Stravování
Odzkoušeli jsme už všechno možné a můžeme zodpovědně říci - ti pralidé si ale žili!!!
Šlo to i bez brambor, kukuřice, papriky a buráků. A možná jedli i chutnější pokrmy než my dnes.
Třeba se nám na táboře ještě nestalo, že by někdo nejedl pravěkou čočku. Baští ji i ti,
kteří ji normlně nemohu ani vidět.
Odívání se
Dá rozum, že když už takto vyvádíme, nemůžeme pobíhat v džínách. Chce to pořádný pravěký
oděv (postačí pytel od brambor) s pořádnou dávkou náramků, náhrdelníků a podobných parádiček
(opět pravěkých!).
Lovení a zabíjení:-)
Tato kapitola je věnována zbraním a všemu, co se nevešlo jinam. Přiznáme se, že jsme ještě
nic vlastně neulovili a nikoho nezabili. Zatím jenom soupeříme s Honzou Železným v hodu oštěpem,
vyrábíme luky, které občas i střílí, a potraviny krájíme pazourkovými noži.
Obětování bohům
ÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ...
Děkujeme bohu slunce
ÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ...
Děkujeme bohu vody
ÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ...
Děkujeme bohu lesů
ÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ...
Děkujeme všem bohům, že můžme dělat to, co děláme...
ÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ...
ÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ...
ÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ...
